Praca

[taberes]

Znalezione w prasie.

Možnost, že budou muset v Česku žádat i nadále o pracovní povolení,
hrozí zejména Polákům. V příhraničí mají strach z polské odvety.

Kabinet si ještě rozmyslí, koho pustit na český trh práce

Po vstupu do Evropské unie budou muset Češi nejméně dva roky žádat ve
většině nynějších členských zemí o pracovní povolení.
Opačně to platit nebude. Tedy zatím. Vláda včera rozhodovala, zda Česko
využije možnosti, již dává přístupová smlouva - a na oplátku uzavře
domácí trh práce před Němci, Rakušany či Řeky. A rozhodla nechat si
otevřená zadní vrátka: omezení tedy ani nezavedla, ale ani se jich nezřekla.
"V praxi to bude znamenat, že nezavedeme automaticky přechodné období vůči
zemím, které hodlají omezovat české pracovníky - což bychom mohli," uvedl
ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach. "Budeme se řídit podle
situace na trhu práce."
Omezení by tak teoreticky mohli čekat třeba Němci, pokud by jich po květnovém
vstupu Česka do EU přišlo najednou do země pracovat velké množství. "To se
dá ovšem jen těžko čekat. Z Německa chodí do Česka pracovat stabilně jen
kolem dvou tisíc lidí ročně," uvedl Jan Schroth z Mezinárodní organizace pro
migraci. Většinou navíc přicházejí na vrcholné posty, těžko tedy mohou českou
pracovní sílu ohrozit.
Z údajů Českého statistického úřadu vyplývá, že konkurencí jsou pro Čechy
spíše Slováci, Ukrajinci a Poláci než lidé ze západní Evropy.
Slovenských občanů pracuje v zemi legálně přes čtyřiašedesát tisíc,
Ukrajinců skoro čtyřicet tisíc a Poláků necelých devět tisíc.
Slováci a Poláci přitom budou mít po rozšíření unie možnost v Česku pracovat
bez zdlouhavého žádání o pracovní povolení - a české firmy jim musejí dávat
přednost před žadateli o práci z nečlenských zemí EU.
Škromach vládě navrhl, aby právě před polskými pracovníky český trh chránila.
A to proto, že Poláci jsou narozdíl od Čechů víc ochotní stěhovat se za
prací - a navíc se země potýká s dvojnásobnou nezaměstnaností, než má Česko
(polská se drží na dvaceti procentech).
Vláda se rozhodla vyčkat, až co s počty polských
pracovníků udělá květnové otevření trhu práce.
Odborníci očekávají, že zejména v příhraničí - na severní Moravě - jich
zaměstnání bude hledat velké množství. Právě u hranic totiž leží centra
polského hornictví a ocelářství, které dnes prožívá krizi.
Jenže: na druhé straně hranic není situace o nic lepší, Ostravsko patří k
regionům s nejvyšší nezaměstnaností v celé republice.
"Omezování Poláků si tady může jen těžko někdo přát. Protože Polsko by pak
zavedlo omezení i vůči Čechům a to by nám hodně zkomplikovalo život,"
míní místostarosta Českého Těšína Vít Slováček. Sedmnáct procent obyvatel
města tvoří polská menšina. "Většinou pracují v Polsku jako učitelé, v muzeu
a podobně. A s nimi odchází za prací i mnoho Čechů. V Polsku jsou totiž
vyšší průměrné platy. Když zůstanete bydlet v Čechách, kde jsou zase
nižší životní náklady, je to docela výhodné," říká Slováček.
Podobně smýšlí mnoho místních, byť se jim dvojjazyčné nápisy v obchodech
občas trochu zajídají.
"Jsme tady na sebe zvyklí. Žiju v Těšíně od malička a už dávno jsem přestala
vnímat, kdo je Čech a kdo Polák," říká například místní advokátka Dana
Galuzsková.
Spory kvůli práci jsou tu časté, protože polské firmy stále víc
spolupracují s českými důlními společnostmi. Polští horníci navíc
odcházejí do důchodu dřív a odnášejí si rentu - k níž si pak
chodí přivydělávat do českých dolů. "Manžel na šachtě pracuje a vadí mu, jak
se tam Poláci tlačí, v kraji je o práci nouze. Přesto nevidím smysl v tom je
omezovat, stejně jako bych nerada, aby oni vzali možnost pracovat v Polsku
nám," dodává asistentka Jarmila Kawuloková.