vasermon
30.05.06, 19:35
Nohavica promluvil o stycích s StB
Známý písničkář se hájí tím, že mu vyhrožovali šikanováním rodiny a výslechem
jeho nemocné matky
Praha - Známý písničkář Jaromír Nohavica poprvé veřejně promluvil ke své
spolupráci s komunistickou tajnou policií. Učinil tak poté, co jej týdeník
Respekt konfrontoval s nově objevenou několikastránkovou částí svazku StB.
Nohavica - ve spisu uváděný jako „pramen“ - vypráví tajné policii o cestě za
železnou oponu do Vídně, kam ho komunistické úřady překvapivě pustily. A to i
přesto, že jel koncertovat tamní poměrně početné obci emigrantů. Jakýsi
poručík Liberda volně přepsal vše, o čem ho písničkář po návratu z Vídně do
Československa údajně informoval. Ať již šlo o setkání se zakázaným zpěvákem
Karlem Krylem či spisovatelem Pavlem Kohoutem.
Nohavica poskytl v minulosti pouze jediný rozhovor týdeníku Reflex (1993), v
němž hodnotí svou spolupráci s StB: „Nikdy jsem nikoho neudal. Mám čisté
svědomí. V tom, že jsem se s tím poručíkem scházel, byla asi moje jistá
pohodlnost, možná i zbabělost. A neschopnost říci ne, poslat je do háje.“
Kryl byl v emigraci nespokojen
Z nalezeného spisu, jehož opis má MF DNES k dispozici, vyplývá, že Karel Kryl
si v rozhovoru s Nohavicou stěžoval na Rádio Svobodná Evropa. „Že ho ovládají
lidé z emigrace z let 1948-1968, kteří nemají zájem o nějaké sbližování mezi
národy, ale snaží se nadále vyvolávat nepřátelství.“ Liberda zaznamenal i
jinou Krylovu nespokojenost: písničkář prý již několikrát připravil pořad bez
politického podtextu, avšak jeho nadřízený mu jej neschválil. V roce 1975 byl
Kryl z redakce Svobodné Evropy dokonce propuštěn a po znovupřijetí v roce
1976 pro něj nějaký čas nebylo oficiální místo redaktora. „Protože Kryl
nepřijal západoněmecké státní občanství, cítil se za železnou oponou jako
bezdomovec. Jeho finanční poměry nebudou asi moc dobré, nevlastní automobil a
má údajně velmi skromně zařízený dvoupokojový byt v Mnichově,“ zaznamenal
poručík StB Liberda.
Naproti tomu Pavel Kohout, s nímž se Jaromír Nohavica také setkal, „žil v
přepychově zařízeném luxusním bytě s rozsáhlou sbírkou obrazů od emigrantů“.
Z rozhovoru mezi Nohavicou a Kohoutem nebylo podle zprávy StB zřejmé, jak
rozsáhlé styky spisovatel udržuje s prominenty československé opozice v
zahraničí. „Rozloučili se s tím, že ,pramen‘ se může u Kohouta při další
návštěvě Vídně zastavit,“ stojí v nalezeném dokumentu StB.
Nohavica: Lidé mne znají
Jaromír Nohavica, který je v těchto dnech v Polsku, kde připravuje vydání
DVD, reportérům MF DNES mailem odpověděl, že vynucené schůzky s StB pod
pohrůžkou šikanování jeho rodiny a výslechů nemocné matky nepovažuje za
spolupráci. „Když mi zavolali, abych přišel a popovídal si s nimi, měl jsem
pocit, že to vybalancuju. Že to nějak ustojím. Nenapadlo mě, že jsem se
pustil na území, které do smrti nebudu moci opustit. Asi přišel čas, kdy se s
tím budu muset vyrovnat, jestli to tedy vůbec jde,“ řekl Nohavica redaktorovi
Respektu.
Pavel Žáček z Ústavu pro soudové dějiny říká, že není neobvyklé, aby se našla
výpověď spolupracovníka StB, přestože jeho svazek byl skartován. „Je to
zřejmě tím, že Nohavicovu výpověď si ze svazku někdo vyžádal na jiném odboru
StB, než vznikla. Zpěvákova výpověď není ani v nejmenším bezcenná. Minimálně
má význam jako kamínek do mozaiky, protože StB se snažila nasadit na exil
více zdrojů. Spolupracovníci tak vlastně kontrolovali svými výpověďmi svou
důvěryhodnost navzájem,“ tvrdí historik Žáček. A dodává, že donašečský systém
měl komunistický režim udržet u moci. Aby prý s předstihem věděl, proti čemu
má nasadit propagandu či jaké (i umělecké) „aktivity“ má v Československu
zakázat.
Rejžek: Pravdu měl říci dříve
Hudební publicista Jan Rejžek písničkáři Nohavicovi zazlívá, že pravdu o
svých kontaktech s StB přiznal až nyní, při konfrontaci se záznamy výpovědí.
Pokud by prý Nohavica nalezl odvahu hovořit o svém selhání krátce po pádu
komunistického režimu, tak by Rejžek leccos pochopil a jeho tvorbu i
uznával. „Zklamal mne ale hlavně tím, že své kontakty s StB až dosud
zlehčoval a bagatelizoval. A najednou má potřebu mluvit pravdu? Nevěřím mu a
dávno ho už ani neposlouchám, ani nerecenzuji jeho písničky. Připadalo by mi
nehorázné, abych poslouchal někoho, kdo káže o právu a morálce a přitom v
minulosti udával kamarády či známé.“
Nohavicovi podle Rejžka přitěžuje, že se s tajnými nesešel dvakrát, ale
čtyřicetkrát. „StB se hodila každá drobnost ze soukromí, aby mohla vydírat
nepohodlné lidi, aby posílila legendu, že je všemocná, že jí nic neunikne.“
„Mohu se každému podívat do očí. Je zvláštní, že se míchají špinavé karty pár
dnů před volbami.“
Jarek Nohavica pro MF DNES
Autor: JAN GAZDÍK, JAKUB POKORNÝ
zpravy.idnes.cz/mfdnes.asp?v=125&r=z_domovaa&c=508589
