elver.b
27.01.04, 13:54
Specjalnie dla Tomcia i jego funfla bebokka. Zeby sie mieli nad czym
popastwic :-)))
Koždoň (Kożdoń) Josef (Józef)
narozen: 1873, Horní Lištná zemřel:1949, Opava
učitel, politik, 1923-1939 starosta města Český Těšín
Místa působení
Strumień (Polsko), Skoczów (Polsko), Opava, Ostrava, Český Těšín
Narozen v selské rodině. Vychodil obecnou školu, studoval v učitelském
semináři, který ukončil 1892. 1893-1898 vyučoval na německé škole v městě
Strumień (Polsko). 1898 získal místo učitele a od 1902 ředitele školy ve vsi
Kępa. Bydlel však ve Skoczowie (Polsko). Oženil se s ženou německé
národnosti, což urychlilo jeho přechýlení se od polského k německému
smýšlení. 1907 byl zvolen za poslance slez. zem. sněmu v Opavě, v němž
setrval do jeho zrušení 1927. 1909 založil polit. stranu Schlesische
Volkspartei - Śląska Partia Ludowa, jejíž členská základna se rekrutovala z
předtím apolitické organizace Bund der Schlesier. Založil a redigoval tiskový
orgán této strany Ślązak (1909-1919) a inicioval vydávání Śląskiego
Kalendarza Ludowego. Jeho polit. hnutí bylo namířeno protipolsky, proněmecky
a separatisticky, což vyjadřoval heslem "Slezsko Slezanůmů. Když pol. vojska
obsadila v říjnu 1918 Těšínsko, byl K. zatčen a do prosince 1918 internován v
Krakově. Po propuštění odešel z Těšína a usídlil se v Moravské Ostravě
(1919), kde začal dočasně vyvíjet pročeskoslovenskou činnost a posléze
rozvíjet svůj projekt vytvoření samostatného slezského státu, který měl
zahrnovat Těšínsko a průmyslovou část severových. Moravy. Byl dokonce vyslán
prezidentem T.G. Masarykem dvakrát do Paříže a k mírovým jednáním v St.
Germain, aby spolu s gen. Šnejdárkem, představitelem Slezska dr. F. Pelcem a
čs. ministrem zahr. věcí dr E. Benešem informoval o situaci na Těšínsku. Jak
později přiznal, podporou čes. stanoviska chtěl dosáhnout posílení pozic
němectví a prosazení zásady nedělitelnosti Těšínska a sebeurčení jeho
obyvatelstva. 7. 1. 1921 předložil prezidentovi T.G. Masarykovi svůj projekt
autonomie pro Zaolší, který však nebyl čs. vládou akcepován. Zdá se, že v té
době byl fininčně podporován něm. polit. stranami. 1923 byl společně hlasy
Němců, Šlonzáků i části Poláků mezi obyvateli Českého Těšína zvolen
starostou. V úřadě setrval do okupace města nacistickým Německem 1939. Jako
starosta se osvědčil, byl dobrým organizátorem a zasloužil se o rozvoj města.
V době ohrožení Československa, v létě na podzim 1938, se K. a jeho polit.
strana znovu přihlásili ke svým projektům z let 1918-1920. Nevystupovali
dosud s programem připojení k Velkoněmecké říši, ale s programem sebeurčení
Šlonzáků a nedělitelnosti jejich území. V memorandu lordu Runcimanovi z 8. 9.
1938 K. a jeho společníci dr. R. Francus, B. Kappel, K. Kubik, R. Wallach a
dr. W. Harbich požadovali provedení plebiscitu na Těšínsku. Protože u lorda
Runcimana nenašlo memorandum odezvu, odeslali předáci K. strany (dr W.
Harbich) 18. 9. 1938 memorandum přímo A. Hitlerovi. Po okupaci Těšínska
nacistickými vojsky nacistická okupační správa K. funkce starosty i přes jeho
zásluhy o němectví zbavila. Byl nakrátko pověřen funkci likvidátora polské
družstevní banky. 1944 ho něm. správa již sjednoceného Těšína jmenovala
čestným občanem, udajně pro jeho zásluhy o němectví. Po skončení 2. svět.
války unikl soudu pro kolaboraci a dožil v sociálním ústavu v Opavě, kde 1949
zemřel a je pohřben na městských ústředních hřbitovech.
Literatura
Biografický slovník Slezska a Severní Moravy. - D. 7. Ostrava, Ostravská
univerzita 1996. 157 s.
Jasiński, Z.: Mały leksykon nadolziański. Opole, Wyższa Szkoła Pedagogiczna
1990. 200 s.
