visegrad
11.04.07, 18:52
Zemřel básník Egon Bondy
PRAHA 10. dubna 2007 | 8:31 Básník a filozof Egon Bondy, vlastním jménem
Zbyněk Fišer, zemřel včera v Bratislavě ve věku 77 let. Egon Bondy byl
významnou postavou československého disentu.
Lidé nejčastěji znají texty skupiny Plastic People of the Universe. Nositel
akademických titulů PhDr. a CSc. za sebou ale zanechal i rozsáhlé, byť
kontroverzní, literární a filozofické dílo.
Hity „Plastiků“ Podivuhodný mandarín nebo Muchomůrky bílé, ale také třeba
pojednání o středověké evropské filozofii či esej Nesubstanční ateismus a
nesubstanční teismus – takové bylo rozpětí tvorby Zbyňka Fišera alias Egona
Bondyho, který včera v Bratislavě zemřel ve věku 77 let. Byl jednou z
výrazných postav československého disentu; nad jeho tvůrčím i osobním životem
ale zároveň visí stín spolupráce s tajnou policií.
Totální realismus a trapná poezie
Syn vysokého armádního důstojníka žil od mládí značně bouřlivým životem,
maturoval kvůli tomu mimo jiné až v sedmadvaceti letech. Dálkově potom
vystudoval na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy obor
filozofie-psychologie. V letech 1947–48 byl členem Komunistické strany
Československa.
Jak sám uváděl ve svých vzpomínkách, byl zpočátku považován za komunistickou
naději pro své vášnivé zaujetí marxismem a socialistickou revolucí. Místo toho
se ale stal jedním z prvních disidentů.
Na přelomu 50. a 60. let pracoval jako noční hlídač Národního muzea, později
se stal zaměstnancem bibliografického oddělení Státní knihovny. V roce 1967 se
stal doktorem filozofie a zároveň invalidním důchodcem.
Od počátku 70. let byl jednou z vůdčích osobností českého undergroundu,
zejména ve spojení se skupinou Plastic People of the Universe. V roce 1981
byla Egonu Bondymu udělena exilová Cena Egona Hostovského.
Po rozdělení Československa odešel v roce 1993 do Bratislavy a stal se
slovenským občanem. Vletech 1993–96 přednášel filozofii na bratislavských
vysokých školách.
Od padesátých let hojně tvořil, je autorem více než 40 básnických sbírek a
poém, 20 prozaických prací, řady filozofických a politologických esejů. Sám se
stal předlohou pro jednu z postav Hrabalova Něžného barbara. Po celé období
totality vycházela jeho básnická a prozaická díla pouze v samizdatu, teprve od
roku 1990 byla postupně oficiálně vydávána. Na poli poezie vyšel Bondy ze
surrealismu, brzy ale s Ivo Vodseďálkem začali rozvíjet vlastní tvůrčí program
– totální realismus a trapnou poezii.
Svou první filozofickou práci Otázky bytí a existence uveřejnil v roce 1967.
Téhož roku vyšla v Nakladatelství ČSAV Útěcha z ontologie, napsaná v roce
1962, a v roce 1968 Buddha, monografie o zakladateli buddhismu.
Další filozofické práce pak už Bondymu vycházely opět jen v samizdatu. Ve
svých úvahách i občanských postojích Bondy zastával krajně levicová
stanoviska. Zároveň stále rozvíjel svůj zájem o buddhistickou a čínskou
filozofii, ale také o islámskou a křesťanskou teologii.
lidovky.zpravy.cz/zemrel-basnik-egon-bondy-08l-/ln_kultura.asp?c=A070410_083111_ln_kultura_hlm
